Wabi

Profilové album výrazného autora soudobé "vážné" hudby.

Peter Graham (1952) – hudební skladatel a improvizátor. Pod jménem Jaroslav Šťastný učí na brněnské JAMU. V kontextu české hudby představuje spíše neakademický typ se zájmem o nekonvenční přístupy ke kompozici. V 70. letech byl jedním z nemnoha českých skladatelů vytvářejících grafické partitury a konceptuální skladby. V letech 1993-2009 byl dramaturgem brněnského festivalu Expozice nové hudby. V roce 2010 se podílel na českém překladu knihy Johna Cage Silence. Jeho skladby hráli např. Arditti Quartet, ensemble recherche, English Chamber Orchestra, Kammersveit Reykjavíkur, Ostravská banda s dirigenty Peterem Rundelem a Rolandem Kluttigem, flétnistka Áshildur Haraldsdóttir, pianisté Jonathan Powell a Daan Vandewalle atp. Jako klavírista-improvizátor vystupuje v duu Palagrachio (s Ivanem Palackým – amplifikovaný pletací stroj a home made electronics), s Prague Improvising Orchestra, Divergent Connections Orchestra, freejazzovým seskupením Next Phase a vede vlastní Peter Graham Trio. Poměrně obsáhlá je i jeho činnost literární a výtvarná. Mezi své největší životní úspěchy řadí vítězství v soutěži v zatloukání hřebíků levou rukou, když mu bylo pět let.

Wabi je japonský výraz pro krásu, která spočívá v nedokonalosti, pomíjivosti a nedokončenosti. Jejími znaky jsou asymetrie, nepravidelnost, prostota, přirozenost, nepředstírání, jemný a nenápadný půvab, nevázanost konvencemi, věci teprve vznikající nebo už v odkvětu, nenaplněná touha a ztišení. Při určité shovívavosti lze podobné rysy najít i v těchto nahrávkách, jež jsou poměrně vzdáleny od běžného ideálu „dobré hudby“. Interpreti jsou někde nuceni hrát mimo temperované ladění či nezávisle na sobě, produkovat „nemocné“ tóny a různé podivné zvuky, hrát za hranicemi možností nebo téměř neslyšně. Opravdovost výrazu však vyžaduje od interpretů ochotu vzdát se naučené kontroly – v klasicky uhlazeném pojetí by tyto skladby vyznívaly „falešně“.

• Song of fixed accord: Iva Bittová – zpěv, housle, Barbara Maria Willi – cembalo
• à René Magritte: Eva Hutyrová – klavír
• COAX: Pavel Zlámal – tenor saxofon, George Cremaschi – kontrabas
• Každá píseň: Štěpán Filípek – violoncello, zpěv
• Co přejde, co zůstává?: Ensemble Konvergence (Jiří Mráz – klarinet, Ondřej Štochl – viola, Eva Hutyrová – klavír)
• Haiku: Ondřej Štochl – viola